GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ

Celková atmosféra výrazně upadla. Nehledě na archaický systém z roku 92, na který se dalo ještě zvyknout, přibylo spoustu nesmyslných příkazů a stresu. Všichni vedoucí pracovníci, kteří by měli zaměstnancům poskytovat rady a podporu, tyto příkazy kladou na podřízené, z maličkých nesmyslů se dělají velké průšvihy. Všichni se bojí zeptat, všichni se bojí diskutovat, nikdo se neodváží oponovat, pouze se slepě plní vůle nadřízených, kteří mají monopol na pravdu. Nejsou tam skuteční manažeři, čím vyšší pozice tím méně znalostí z praxe, pochvalu jen tak nedostanete, a když, tak formální a druhý den můžete být na chodníku bez mrknutí oka. Řadoví zaměstnanci se bojí bavit i mezi sebou, protože si nejsou jisti, kdo donáší nadřízeným. Není zde prostor pro svobodnou vůli, dříve tomu tak bylo nyní ne. Takže kdo se úředníkem narodil, ať sem nechodí - klid na práci tu rozhodně není, kdo je intrikán a leštič klik (řečeno slušně), tomu lze jakoukoliv pozici vřele doporučit, bude mít rychlý kariérní vzestup i benefity. Toto hodnocení neplatí jen pro Náchod, podobné to je i na jiných územních pracovištích, kam řízení státu jako firmy (fabriky, kde je pouze jedna vůle šéfa a každý je snadno nahraditelný) už za ty roky rovněž došlo. Každý ať si zváží, zda je mu milejší stres a zráta vlastní vůle vykoupená dobrým platem a benefity nebo jiná, méně placená práce, kde však může o své práci rozhodovat a kde si ho cení.