Raiffeisenbank a.s.

Ještě o něco lepší komunikace ze strany vedení. Ale v poslední době se to hodně zlepšilo.

Nevím, už jsem "dlouho" pryč - asi to co každá velká firma - čím více lidí, tím složitější hierarchie, tím horší vztahy a tím více těch u nichž lidé, kteří mají opravdovou konkrétní práci, nedovedou říct, k čemu ve firmě vlastně jsou (pokud tedy pouze nevymýšlejí "složité" vize a neřeší jakými slovy je přesně definovat, a pak s tímto "dokonalým výsledkem" neobjíždějí zbytek firmy, aby jim to prezentovali, čímž je pouze zdržují od práce, kterou od nich na druhou stranu nekompromisně vyžadují, a to minimálně ve 100% produktivitě). Také sledování produktivity práce i tam, kde to nedává moc smysl je hloupost (ale manažerům se ta číslíčka dobře prezentují). Zaměstnanec si pak připadá jako někde u pásu - ví přesně, že na tuto činnost má minutu a půl , na tuto 3 minuty atd. První co nám po koupi eBanky manažeři z Raifky řekli bylo: "že jsme naše klienty rozmazlili a že nezáleží na kvalitě, ale na kvantitě". Podle tohoto hesla začali všechno předělávat - viz sledování produktivity práce - člověk nemůže dobře zodpovědět klientův dotaz, protože na to má 3 minuty a manažera nezajímá, jestli zodpověděl všechno, co chtěl klient vědět, ale kolik těch dotazů zodpověděl celkem a kolik jich ještě trčí ve frontě a jak je to možné. 8 a půl let 10 000 Kč hrubého (týká se především eBanky, ale tam se člověk alespoň cítil dobře a opravdu se tam těšil), pak pomalé zvyšování platu, na posledních 5 měsíců 15 000 Kč hrubého - říkali jsme si, že teď už se nám do banky vyplatí dojíždět, protože na to dojíždění už dokonce máme. Jenže právě v tu chvíli jsme začali být pro banku moc drazí. A pak všichni zaměstnanci obdrželi e-mail !!!, ve kterém nám GŘ sdělil, že se všichni do konce měsíce dozvíme, jestli s námi banka nadále počítá, protože potřebuje propustit 40 % lidí. A moje místo bylo zrušeno (to, že mám v průměru 120% produktivitu najednou nikoho nezajímalo). Nikdy nezapomenu, jak mě nechali celé dopoledne dělat úplně zbytečné věci a o půl dvanácté mi dali podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru a manažerka Klientského servisu pak šla se mnou do kanceláře a vytáhla mi z počítače čipovou kartu a odkráčela - jako kdyby propouštěli nějakého zloděje. Ten nepříjemný pocit z toho mám pořád (a nemůžu se zbavit dojmu, možná mylně, že v eBance by se zaměstnanci, které propouštěli po deseti a půl letech, takto divně nejednali).

zaměstnavatel by se měl více zajímat o důvody odchodu svých zaměstnanců. Neměl by se věnovat pouze důvodům, které sdělí jeho přímý nadřízený. (uvedu příklad: zaměstnanec plní své povinnosti a plány. Přichází nový přímý nadřízený, který má očividně v oblibě pouze pár osob. Tím samozřejmě vzniká nedůvěra. Z různých příčin následně podřízení odchází. Vysvětlení a odůvodnění je pouze od jejich přímého nadřízeného. Zaměstnavatel tedy nedokáže jinak zjistit skutečné odchody. Tímto tedy může vzniknout i poškození zaměstnance, který neměl možnost svého vyjádření.)

více profesionality

RB je velmi moderní a dynamická firma, která nabízí možnosti kariérního růstu, vzdělání, rotací po jiných oddělení a práci ve velmi přátelském kolektivu plném velmi schopných a inspirativních lidí.

Platové ohodnocení, chování nadřízeného, férové jednání

slabý střední mng.

Systém, procesy

RB se prezentuje jako banka, která vychází vstříc rodičům s malými dětmi, určitě ne, směnný provoz byť na zkrácený úvazek je opravdu těžký, pokud máte děti a kolikrát směny do 22h a víkendy, nemožnost přesčasů. Určitě by se hodil program pro rodiče s dětmi, kteří by rádi určitě pracovali v bance a ulevilo by se i provozu, ale jak říkám, nepřihlásí se ten, kdo potřebuje jen ranní směny