Univerzita Palackého v Olomouci

Komunikace nadřízených/vedení, nadřazenost vedení, absence manažerských dovedností.

Takových věcí by byla obrovská spousta. Prostředí veřejných prostředků na mnoho zaměstnanců působí efektem "z cizího krev neteče". Kdyby se jednalo o soukromou firmu, dávno by je vrcholový management vyházel nebo by zkrachovali. Společnost je bohužel obecně značně deformovaná pod tlakem pumpovanými dotacemi a zrovna na VŠ to platí násobně víc. Lidé si prostě zvykli nic moc nedělat, dlouho o tom bezobsažně mluvit (psát) a brát hromadu peněz. Dlouhodobá zkušenost navíc praví, že se až moc často do vedoucích pozic instalují díky politikaření ti úplně nejneschopnější a nejservilnější, což značně komplikuje jakékoli řízení čehokoli a nastavení jasných pravidel a procesů. Nepřestane mne udivovat, jak na VŠ může působit taková spousta lidí, kteří naprosto nerozumí jim svěřeným úkolům a nejeví snahu se zlepšit, aby nevybočovali z řady.

Vedení nebylo fér a objektivní, mělo své oblíbence a nejlépe ohodnocovalo samo sebe. Někteří spolupracovníci byli zákeřní a už bych s nimi nechtěla mít co do činění.

Vzhledem k tomu, že jde o univerzitu a ta je řízena akademickými pracovníky, kteří jsou ze své podstaty velmi kreativní, tak ani své podřízené nesvazují přílišnými pravidly. Sice ze zákona musí veřejná vysoká škola tvořit řadu předpisů, ale sledování jejich dodržování není nijak důsledně vyžadováno. Což může mít i negativní následky, ale pozitiva převažují. Ale Univerzita Palackého je velká organizace (3000 zaměstnanců, 8 fakult) a tak se poměry na jednotlivých pracovištích samozřejmě mohou lišit.

Univerzita Palackého je zaměřena na výkon ve své hlavní činnosti (výuka, věda), ale v podpůrných činnostech (administrativa) jde spíše o trpělivost snášet trošku neukázněnou povahu akademických pracovníků. Proto se jistý životní nadhled hodí.

zkostnatělost, nepříliš "lidské" chování k lidem