Direct Parcel Distribution CZ s.r.o.

V celku ani ne, v každém zaměstnání jsou věci, které Vás baví více či méně.

Pracovní vztahy obecně jsou v DPD založeny na, nedůvěře a v kombinaci s neschopností vedení slyšet kritické, ale KONSTRUKTIVNÍ připomínky, je celkové prostředí firmy neuvěřitelně toxické ve kterém vlastně nevíte, jestli máte říkat pravdu, nebo lhát to, co je vhodné a co dotyční chtějí slyšet. Zájmem nadřízených je spíše to, aby na vás věděli co nejvíce informací, které mohou použít k tomu, aby vám lidsky ublížili i potom, co už jste z DPD nějaký pátek pryč. Další katastrofou je neschopnost některých topmanagerů, která je opravdu do nebe volající. Tím myslím neznalost problematiky oboru a neschopnost, říct vám upřímně a na rovinu, jestli jsou s výsledkem vaší práce spokojeni či nikoli, takže žijete se subjektivním pocitem, že je vše v pořádku až do momentu, nehlášeného hodnocení. Nikdo z vedení nic neřeší, buď nevědí jak, nebo proto, že už mezi sebou navzájem na sebe vědí moc informací a vzájemný střet by mohl vyústit v to, že na sebe začnou vytahovat něco, co nechtějí ani jeden, aby skončilo u vyššího vedení. Takže vše končí tak, že uvedený stav firmu nikam neposouvá, spíše naopak. Díky popsanému totiž vůbec není možná spolupráce a vše vede spíše k tomu, že si každý manager hledí vlastního oddělení, které sice nějak řídí, ale firma jako celek stagnuje a nikam se neposunuje. Takže chodíte na spoustu meetingů a najednou zjistíte, že výsledkem jednoho meetingu není žádné rozhodnutí, ale zaplněný kalendář na dalších pět, jejichž výsledek je nejistý. Takže čím víc meetingů, tím víc DPD. Některé zkušenosti opravdu nejde popsat, to se prostě musí zažít.

Nic nenacházím

Změny k lepšímu trvají dlouho, jestli k nim vůbec dojde a špatná organizace a komunikace mezi odděleními to moc nezlepšuje (záleží na koho v komunikaci narazíte)

DPD si bohužel hraje na něco, na co jako zaměstnavatel nemá. HR si namaluje obrázek, jak jsou všichni kamarádi a jaká vládne přátelská atmosféra, ale tak to opravdu není.