Albert Česká republika, s.r.o.

Hlavním problémem firmy v letech, kdy jsem tam pracovala (vícekrát, na jiných pobočkách, díky stěhování) byly vždy finance. Z podobných řetězců v té době platili prakticky nejméně. Na druhou stranu tam panovala relativní pohoda a vstřícnost a netrvali na spoustě přesčasů. Navíc patřila mezi firmy, které zachovávají specializaci zaměstnanců na úseky. Mnohé dnešní supermarkety, hlavně na menších pobočkách, trvají na systému všichni dělají vše a střídají se. V tom je sice hezké, že může kohokoliv zastoupit kdokoliv, ale reálně to je tak, že je leda na všech úsecích zmatek a nikdo neví, kde co je a jak to vychází. V tomto byl rozhodně vždy lepší systém Albertu. Když jsem dělala na lahůdkách, tak jsem dělala na lahůdkách. Věděla jsem přesně kolik čeho tak bude potřeba objednat a kdy tak nejvíc chodí zákazníci. Když jsem byla na infokoutku, věděla jsem vše o každé akci a soutěži. A fungovalo to. Vedoucí se vždy alespoň zažili, to je o lidech. Někteří byli výborní, někteří méně. Kolegové podobě. V každém kolektivu se najde někdo, s kým jsou problémy. Tak jako tak, v Albertu s klidem nakupuji, když mám cestu okolo. Ale třeba v Penny marketu nikdy. Tam jsem pracovala pouhé dva měsíce a zacházení bylo tak zoufalé, že jsem to nezvládla zdravotně a pokračování mi zakázal lékař. V Albertu jsem strávila více než čtyři roky a mám odtamtud i dost dobrých vzpomínek. S kolegyní z infokoutku si dodnes píšu, i když bydlíme teď dost daleko od sebe.